
Úzkost trápí čím dál více lidí – ať už v podobě náhlého záchvatu paniky, nebo jako dlouhodobý, tichý pocit napětí, který ovlivňuje každodenní fungování. V moderním světě plném stresu, informačního přetížení a neustálého tlaku na výkon není divu, že úzkostné poruchy patří mezi nejčastější psychické potíže. Přesto o nich mnozí mlčí – ze studu, nepochopení, nebo strachu ze stigmatizace. Tento článek vám pomůže porozumět úzkosti z hlediska příčin, tělesných projevů i způsobů, jak ji zvládnout bez nutnosti užívání léků.
Co je úzkost a jak se liší od běžného stresu
Úzkost je přirozená reakce těla na hrozbu – aktivuje se tzv. „boj nebo útěk“ reakce, při které se zvyšuje srdeční tep, krevní tlak, svalové napětí a hladina kortizolu. Rozdíl oproti běžnému stresu je v tom, že úzkost přetrvává i v klidových situacích, často bez jasného důvodu. Člověk má pocit, že „něco není v pořádku“, i když objektivně vše funguje. Dlouhodobá úzkost může narušit spánek, trávení, koncentraci a vést ke ztrátě radosti ze života. Podle WHO trpí úzkostnou poruchou každá čtvrtá žena a každý šestý muž.

Nejčastější příčiny úzkosti – proč vzniká
- Genetika – úzkostné poruchy se často vyskytují v rodině
- Stresující události – trauma, rozchod, ztráta zaměstnání, nemoc
- Hormony – nerovnováha kortizolu, estrogenu, serotoninu
- Životní styl – přetížení, nedostatek spánku, kofein, alkohol
- Perfekcionismus – vysoké nároky na sebe a strach ze selhání
- Dětské zkušenosti – nedostatek bezpečí, emocionální opuštění
Každý člověk má jiný spouštěč a reakci. Proto je důležité hledat osobní příčiny a neporovnávat se s ostatními.
Jak poznat, že trpíte úzkostí
Úzkost může mít mnoho tváří a projevů – od fyzických až po mentální:
- tlak na hrudi, bušení srdce, dušnost
- třes, napětí svalů, studené končetiny
- závratě, nevolnost, neklid v břiše
- neschopnost „vypnout“ myšlenky, katastrofické scénáře
- neustálé přemýšlení o budoucnosti, obavy bez důvodu
- vyhýbání se sociálním situacím nebo místům, kde jste měli záchvat
Pokud tyto symptomy trvají déle než 6 měsíců, může se jednat o generalizovanou úzkostnou poruchu.
Co dělat, když přijde záchvat úzkosti
Záchvat úzkosti se může projevit náhle a velmi intenzivně. Typické jsou návaly strachu, pocení, zrychlený tep, pocit, že „nemohu dýchat“. V takové chvíli pomáhá:
- soustředit se na dech – např. technika 4–6–8 (4 s nádech, 6 s výdech, 8 s pauza)
- uzemnit se – dotknout se pevných předmětů, sledovat okolí (např. 5 věcí, které vidím)
- dát si sklenici vody, pomalu žvýkat
- říct si: „To přejde. Nejsem v nebezpečí. Mám to pod kontrolou.“
Důležité je vědět, že záchvat úzkosti sice působí děsivě, ale sám o sobě není životu nebezpečný.
Jak úzkost zvládat dlouhodobě – přirozeně a účinně
- Pravidelný pohyb – aerobní cvičení (např. chůze, tanec, plavání) snižuje hladinu kortizolu a zvyšuje produkci serotoninu.
- Spánek – kvalitní spánek je pro mozek zásadní. Cílem je 7–9 hodin bez přerušení.
- Omezení stimulantů – kofein a alkohol úzkost zhoršují.
- Strava – důležité jsou omega-3 mastné kyseliny, hořčík, vitamíny skupiny B a tryptofan.
- Dechová a meditační cvičení – i 10 minut denně výrazně snižuje úzkostné symptomy.
- Jóga a mindfulness – zlepšují propojení těla a mysli, a tím snižují reaktivitu.
- Denní struktura – plán dne pomáhá redukovat chaos a nejistotu.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud úzkost ovlivňuje každodenní fungování, brání vám chodit do práce, navazovat vztahy nebo normálně spát, je čas vyhledat odborníka – psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má v léčbě úzkosti nejvyšší účinnost. V některých případech mohou být krátkodobě nasazena i anxiolytika, ale cílem by měla být dlouhodobá práce na změně vzorců myšlení.
Úzkost u žen – hormonální souvislosti
Ženy častěji trpí úzkostí než muži, mimo jiné kvůli větší hormonální proměnlivosti (menstruační cyklus, těhotenství, menopauza). Nízká hladina progesteronu a estrogenu může přímo ovlivnit produkci serotoninu – hormonu dobré nálady. Proto má smysl sledovat fáze cyklu a případně upravit stravu, spánek i aktivitu podle toho, kdy jsou symptomy silnější.
Závěr – úzkost není slabost, ale výzva
Úzkost není známkou selhání ani slabé vůle. Je to signál, že naše tělo a mysl potřebují změnu – zpomalení, bezpečí, péči. Pokud s ní dokážete pracovat vědomě a bez odsuzování, může se z ní stát váš učitel. Cesta z úzkosti vede přes laskavost k sobě, pravidelný režim, vědomý dech a otevřenost – k sobě i k odborné pomoci.
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: freepik.com